středa 28. listopadu 2012

MediCafé na novej adrese - medicafe.cz

Upozorňujeme všetkých čitateľov tohto blogu a fanúšikov MediCafé. Už pred časom sme sa postupne presťahovali na novú adresu. Všetky informácie nie len z Prahy, ale aj z Brna Ostravy, Olomouce a časom z Hradce a z Plzne nájdete na stránach www.medicafe.cz.

čtvrtek 3. května 2012


Je to tady! Třikrát hurá a sláva!


Ano, konečně se Vám dostává do ruky ROZHOVOR S HOSTEM BŘEZNOVÉHO MEDICAFÉ MUDR. ONDŘEJEM FRAŇKEM, vedoucím lékařem výjezdového centra ZZS HMP. Rozhovor je sice o něco delší, ale určitě stojí za přečtení. Můžete se dozvědět spoustu zajímavých věcí (namátkou: o využití hypotermie při PP, o vrtulníku záchranky) a k aktivitě se dostane i Vaše šedá kůra mozková, protože určitě není na škodu se nad některým z výroků zamyslet.

Dobrý večer, prvně bych se chtěla zeptat, co si myslíte o tomto projektu – jak na Vás působila místnost plná studentů, kteří hltali každé slovo?
Je to skvělé! Jsou to lidi, kteří mají zájem a to je vždycky vítaná věc. Rád chodím tam, kde jsou lidi, kteří tam přišli dobrovolně a mají zájem a je strašně důležitý s nimi komunikovat, protože je nutné někde brát nové lidi..

Spoustu studentů by zajímalo, jestli je nějaká možnost se už teď zapojit, nabrat nějaké zkušenosti, jako zdravotníci u záchranky?
V zásadě mohou přijít na záchranku, ale jsme podnik, který má určitá pravidla, takže pokud stáž není domluvená se školou, je placená. Ale v zásadě kdo chce, může přijít a nějakou dobu na záchrance strávit.

Jaký máte názor na výuku první pomoci v prváku na medicíně?
Já si myslím, že ve výuce první pomoci je obrovský dluh už na středních školách a to nejen na obecných, ale i na zdravotnických, který se potom táhne i na lékařskou fakultu. Bohužel nahrávky, které máme, svědčí o tom, že s první pomocí mají obrovské problémy doktoři sestry, hasiči, záchranáři.. Všichni ty lidi jsou zvyklý resuscitovat mnohokrát, ale je pro ně ohromně těžké rozpoznat zástavu oběhu jen tak na ulici. Kdo z doktorů někdy viděl reálnou zástavu nečekaně na ulici? Jednu třeba, ale dokud si čteme v učebnicích, kde situace opisují z jedné knížky do druhé, potom nevíme, jak to reálně vypadá. A kdo to ví – lidé na dispečinku! Ty „vidí“ těch zástav stovky až tisíce a vidí, jak časté jsou lapavé dechy, jak často si lidi pletou epileptické záchvaty se zástavou oběhu, protože je tam epizoda křečí. A tudy právě vede ta cesta, jak ty znalosti předat. A proto je dobře, že právě studenti mají o toto zájem, že se obrací na záchranku, která má ty informace z první ruky a ne při vší úctě na lidi, kteří se zabývají školením o první pomoci, aniž by v životě reálně byť jednou tu první pomoc poskytovali.. Představte si, že půjdete na školení řidičů kamionů, kde Vám bude přednášet někdo, kdo si hrál s kamionem jako dítě. Potom o tom viděl 4 dobrodružný filmy a přečetl si příručku. To by se Vám každý jedině vysmál. Ale bohužel realita u školení první pomoci je taková, že ji zařizují právě lidé s takovouto pracovní anamnézou. Čest jim a sláva, ale je to trošku nebezpečný.

Neplánujete na záchrance dělat nějaká školení první pomoci pro veřejnost?
Záchranka o tom neuvažuje, protože objektivně má svých starostí dost a potřebuje školit vlastní lidi. Takže školení pro veřejnost moc není. Ale fakt je, že existují projekty, které se zabývají školením první pomoci a dělají to dobře a kvalitně. Dělají to právě s prožitkovými monitory, simulací reálných situací. Ono to není jenom o těch andulách, ale dobře udělaná scénka s tím stresem.. Potom už je jedno, jaká je pod tím tričkem ta andula.. Ale obávám se, že právě od záchranky bych tohle neočekával.

Funguje tady v Praze nějaká spolupráce s dalšími složkami integrovaného záchranného systému? Nemyslím pouze s hasiči či policisty, ale třeba i s vodní záchrannou službou?
Záchranky obecně tohleto moc nevyužívají, ale nový zákon jim to tak trochu nařizuje. Dokonce jsou povinné se obrátit na ostatní složky tam, kde není splnitelná dojezdová doba. Některé osvícené záchranky se tím zabývají už delší dobu a některé se budou muset zabývat. V Praze toto není moc aktuální, protože to území je pokrytý. Snažíme se spolupracovat s městskou policií, která má člun na Vltavě, ale fakticky trvaleji využívaná spolupráce není prakticky žádná.

Uváděl jste tady informace z velkých amerických měst, to opravdu není možnost nikde sehnat informace o úspěšnosti jiných záchranek v České republice?
Jednou to publikovali Brňáci, ale jinak snad pravidelně nikdo, což je samozřejmě škoda.

A doslechl jste se někde, jestli je tu třeba nějaký kraj, kde by záchranka ve výsledcích šlapala té Praze alespoň na paty?
Víte co, já si myslím, že tam jde, při té resuscitaci zrovna, jak rychle tam ta záchranka je. Myslím si a upřímně to říkám, že ve velkých městech ČR tam ta šance těch lidí, co se zhroutí, bude podobná jako v té Praze. Ten systém je velmi podobný. Prakticky ve všech velkých městech je dostupná angio linka, kde zcela okamžitě řeší zásadní příčinu zástavy – infarkt myokardu. Takže pro toho takového klasického člověka s infarktem, co zafibriluje a zhroutí se, bude ta naděje velmi podobná, aspoň v to pevně věřím. A není důvod si myslet, že ne – lidi nejsou hloupí a Pražáci nejsou nijak geniálně nadaní, mají prostě dobré podmínky. Pokud ale jdete někam na periferii, záchrana je potom složitější. I když ale i v Praze máme za těch 10 let asi 15 lidí, co se přes 20 minut resuscitovali laicky – napadne sníh, nemůžeme to najít, prostě cokoliv se stane.. A z těchto 15 lidí to 3 přežili bez jakéhokoliv neurologického poškození. Takže pokud ti lidé kvalitně masírují, tak i po této dlouhé době mají naději. Ale samozřejmě ta naděje s časem klesá..

Se zájmem sleduji diskuzi ohledně užití podchlazování v rámci resuscitace. Jak se to provádí, jak to vlastně funguje, a máte nějaká čísla, jak to pomáhá?
Světové studie ukázaly, že je to efektivní u spatřených zástav s fibrilací komor - u těch fakt čerstvých. Ale je to hodně nejasné a přesná metodika je stále ve výzkumu. Na jednu stranu chceme ochladit mozek, na druhou stranu děláme šokový stav. Co se dnes jeví jako hodně nadějná věc je chlazení mozku nosem přes spodinu lebeční. Ale že bychom měli přesná data, kdy a jak to dělat, tak to vlastně nemáme. Ale když si vezmete tu první publikaci Safarových guidelines z roku 1961, tam se pod písmenkem H skrývá Hypotermie, takže už před těmi 50 lety se o té hypotermii uvažovalo. Ale jak to přesně použít, aby to neškodilo víc, než to pomáhá, je stále lavírování. Ale právě teď se tady v Praze rozjíždí velká studie s hyperinvazivní resuscitací s chlazením, s mechanickou resuscitací, s napojením na mimotělní krevní oběh a je pokus, zda by takový hyperinvazivní přístup mohl přinést nějaký výrazný pokrok v péči o pacienty resuscitované z důvodu kardiální zástavy.

Ještě k těm nemocnicím.. Je tu nějaká nemocnice, kam nejradši vozíte ty pacienty? Kde jsou nejpříjemnější a kde celí nadšení: „jééé, sanitka..“?
(smích) Jak kdy, to se strašně mění. A to se asi takhle nedá říct. Ono při té spolupráci víc záleží na konkrétním člověku než na konkrétní nemocnici. A ve stejné nemocnici jsou lidi, kteří aktivně telefonují na záchranku, jestli tam nemáme nějakého pacienta, že by někoho rádi a adrenalin tam přijede, slouží někdo jinej a je s ním těžký pořízení. Takže spíše je to o lidech.

V Motole nám nad hlavami každou chvíli létá záchranářský vrtulník, kam létá nejvíce?
Hlavně to jsou úrazové záležitosti a Středočeský kraj. Hlavně to jsou pacienti, kteří potřebují rychle na nějaké specializovaný centrum – popáleniny, opařený děti, utopený děti, pády z výšek, dopravní nehody – takové ty dramatické věci.. Je fakt, že ty kardiální pacienty si většinou ta místní záchranka stačí nějak rozumně naložit a odvézt do místního centra, navíc jsou monitorováni, takže jsme radši, když jezdí po zemi. Ono těch vzletů na Prahu a Středočeský kraj je 500 – 550 za rok, takže to vychází na necelé 2 vzlety za den. Ale je to strašně nevyvážený – na podzim jsou mlhy, takže se třeba 14 dní nelétá a naopak v létě, když je hezky a vyjedou motorkáři, tak jich je třeba 8 na den. V létě se celkově létá více - průměrně dvakrát tolik, než v jiných měsících.

V nějakém dokumentu České televize jsem zahlédla, že lítáte na křídle..
Já se zabývám věcmi, které vypadají jako riskantní. A dá se říct, že kromě balónu jsem letěl snad se vším, co se ve vzduchu udrží. Od boeingu na simulátoru počínaje, přes letadla normální normálně ve vzduchu, přes vrtulník pochopitelně a paraglide počínaje. A potápím se do docela velkejch hloubek a přesto si nemyslím, že je to o adrenalinu. Spíše o odreagování a přepnutí tý hlavy na jiný způsob uvažování. A když se ty věci dělají s rozumem, tak riziko toho, že se něco stane, považuji za docela přijatelný. A daleko víc se bojím, když sanitkou jedu po Praze, než na padáku nebo v letadle. To riziko, že Vás v té sanitě někde něco sejme, mi přijde daleko větší..

Potápění?
Třeba teď 19. května potápíme na Slapech sochu sv. Jana Nepomuckého posvěcenou od Pražského arcibiskupa do zhruba 40 metrů..

Neměl byste závěrem nějakou mantru, nebo co byste poradil někomu, kdo přemýšlí o práci u záchranky?
Ooooooooooooo.. (smích) Moc se mi líbilo, co řekl MUDr. Kratochvíl na přednášce na Pelhřimovském podvečeru. Ta přednáška byla o nerozpoznaných těžkých stavech (prezentaci si můžete prohlédnout ZDE: http://download.pelhrimovskypodvecer.cz/7.2.2p.pdf) o tom, že pacient, který vypadá dobře, ještě nemusí být úplně zdravej.. A na závěr tam řekl větu, která se mi moc líbí: „Práce na záchrance je zajímavější, než si myslíme.“ Spousta lidí na záchrance je strašně vyhořelejch, protože pořád dělá tzv. blbosti. A to je strašná škoda, že si tam ty lidi nenajdou ty kořeny té medicíny, tu pokoru, ten přístup k tomu pacientovi. Že se nesnaží vyluštit tu křížovku. A říct si: „hele tak vím o něm tohle, tohle, tohle, vypadá to tahle, hele, a takhle to do sebe zapadá..“  Často vidí jen jednu věc - ten je ožralej, ten má tohleto, a nenapadne je, že zatím vevnitř se něco děje, něco zajímavého. To jsme si hodně odvykli.. Naučili jsme se léčit číslíčka, bez CTčka si ani neuprdnem, všechno se musí okamžitě vyšetřit a poslat támhle.. A zapomněli jsme se na pacienty dívat jako na bytosti a zapomněli jsme si dávat věci dohromady, to je strašně velké umění a to se naučme. Přemýšlejme o tom, že co vidíme, to je často jen špička ledovce, a zkusme přemýšlet, co je pod tou vodou. Někdy je to velké překvapení jako pro ten Titanik, a když to končí jako ten Titanik, tak to není dobrý. Asi takhle, hele, ze mě žádný velký moudra nevypadnou. Fakt je, že přistupovat k medicíně s pokorou a rozumem je to nejdůležitější, důležitější než nějaký přístroje..

Nevím, jestli „žádná velká moudra nevypadnou“, ale poslední věta mi zní jako hodně dobrý návod a moudro. Děkujeme za rozhovor.
-lm-

úterý 24. dubna 2012

JARNÍ MEDICAFÉ ZA NÁMI!

           Jak WikiSkripta fungují? Jak významným zdrojem jsou WikiSkripta i pro ostatní vyučující, či jak se do nich zapojují? Jak zvýšit efektivitu a podpořit motivaci ke studiu? I o tom bylo úterní MediCafé pořádané 10. 4. 2012 v Literární kavárně Řetězová. Hostem byl MUDr. Martin Vejražka, PhD., odborník na poli biochemie, lékař působící ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a spoluzakladatel WikiSkript.
Jaké to tedy bylo a kdo na MediCafé zavítal? Už v samotném začátku jsme pronikli hlouběji do konceptu WikiSkript, které pomáhají nejen medikům, ale také široké veřejnosti. Pan doktor Vejražka vyzdvihl aktuálnost článků a objasnil spolupráci s doktory i studenty. Řeč byla o konkrétních a soudobých trendech v rámci získávání informací. Zajímavým příkladem je největší encyklopedie světa Britannica, která nedávno zrušila tištěnou formu a bude dostupná pouze na internetu. Během otevřené diskuze se díky dotazům z publika řešil rozvoj přístupnosti WikiSkript z mobilů a moderních nástrojů, jako jsou čtečky, stáhnutí otázek v PDF podobě, ohlasy na články v českém a slovenském jazyce, či problematika plagiátů a jejich odhalování. Co se týče studentské mobility, kreativity i rozdílných perspektiv, je rovina vzdělání zahrnující výukové portály, studentské spolky a projekty, jedinečným prostředím pro rozvoj.
Celým večerem nás provázela hudební skupina Jazzoví kluci. Jejich výborné vystoupení vzbudilo nebývalý ohlas i u ostatních návštěvníků kavárny. Jarní MediCafé se vydařilo a zatímco návštěvnost WikiSkript během nadcházejícího zkouškového období opět vzroste, my se na Vás budeme těšit na příštím, tentokrát podzimním, MediCafé.

Zde se můžete podívat na fotografie z akce.

pátek 20. dubna 2012

DUBEN - S PARAZITY BUDEM.

Ačkoliv bych to asi nemusela připomínat, zůstává nezvratným faktem, že stránky kalendáře se kvapem blíží konci semestru. Takže je tu v tomto školním roce jedna z posledních možností navštívit MediCafé a nasytit své unavené tělo i ducha novými poznatky a kofeinem.

A kdy a kam za nimi vyrazit? Přijďte v poslední dubnový středeční večer do Café B.Braun (http://www.cafe-bbraun.cz/) na ÍPáku (exaktněji tedy 25. 4. v 19:00 na stanici metra I.P.Pavlova). Hostem bude prof. RNDr. Jaroslav Flégr, CSc. – evoluční biolog a parazitolog z Přírodovědecké fakulty UK.



Odkaz na událost na FB zde: https://www.facebook.com/events/362532860459589/

Prof. RNDr. Jaroslav Flégr, CSc. je známý především díky své práci na téma vlivu Toxoplasmy na lidské chování. Mnozí z vás jej však znají i jako autora knihy Zamrzlá evoluce, ve které představil zcela nový úhel pohledu na evoluční biologii.

Znáte někoho, v jehož chování se nedávno objevily nové rysy s lehce destruktivním účinkem? Nebo jste Vy sami přestali být opatrní, začali jste se chovat riskantněji než obvykle? Překvapuje Vás tvrzení, že několik set tisíc autohavárií ročně může způsobit drobný prvok? Pokud některá z otázek (s lehce bulvárním nádechem, přiznávám) přiměla k zamyšlení, vězte, že dubnové MediCafé na téma „TEN, KDO TAHÁ ZA NITKY, ANEB NIKÝM NEZVANÍ HOSTÉ“ přinese na mnohé z těchto otázek odpověď. Abychom zahnali případné obavy, že se jedná o záležitost minoritní a tudíž nepříliš zajímavou, buďte si jisti, že promořenost Toxoplasmou v ČR dosahuje až 30%.

Nezapomínejte ale, že sluch není jediným smyslem, který můžete při MediCafé potěšit – neméně důležitá je i chuť či dokonce zrak. V Café B.Braun si můžete vychutnávat kvalitní kávu a čokoládu Filicori Zecchini, čaj Harney & Sons, fresh juice, smoothie či milk shake, zatímco Váš pohled bude klouzat po úchvatném interiéru navrženém paní architektkou Evou Jiřičnou, jehož perlou jsou unikátní schody ze skla a ušlechtilé oceli.

Těšíme se na Vás v Café B.Braun již za pár dní!
-ee-

středa 18. dubna 2012


BŘEZNOVÉ MEDICAFÉ ZA NÁMI!

Ano, je tomu tak. Kdo nezavítal poslední březnovou středu do kavárny v Lazarské ulici, může litovat. Interiérem se mezi vůněmi tekutých i pevných pochutin linula přednáška doktora Ondřeje Fraňka, vedoucího lékaře výjezdové skupiny ZZS hlavního města Prahy. A že to byla přednáška tuze zajímavá!

Doktor Franěk popsal obecně fungování zdravotnických záchranných služeb (ať mluvil o práci lidí na jednotlivých postech či o technice, kterou při ní používají) a blíže nám dal nahlédnout pod pokličku té Pražské. Věděli jste například, že taková ta větší auta, co jsou pomalovaná žluto-oranžovými barvičkami, jsou sanitky?!:o) Na druhou stranu to, že místní záchranáři jsou jedni z nejlepších na světě (ač například pracují se čtvrtinovým rozpočtem oproti svým Vídeňským kolegům) už tak známé není. Jak s úsměvem na rtu sám pan doktor podotkl: „pokud si chcete střihnout cvičný infarkt, Praha je k tomu ideálním místem, protože zde máte třetinovou šanci, že to přežijete.“

Posluchači si také měli možnost vyslechnout několik záznamů telefonické komunikace mezi dispečery a lidmi volajícími na linku 155. Nejemotivnější reakci publika vyvolal poslech situace, kde se rodičům podařilo, díky jednoduchým pokynům dispečerky, znovu rozdýchat své malé dítě ještě před příjezdem sanitky.

Závěrem snad můžu už jen dodat, že se poslední MediCafé velice vydařilo a celá přednáška i následná diskuze byly odměněny jedním z nejdelších potlesků. Pokud byste se chtěli dozvědět další zajímavosti, připravujeme pro Vás ještě menší rozhovor s dr. Fraňkem.

-lm-

středa 4. dubna 2012

Jarní MediCafé s Wikiskripty

Vážení příznivci zajímavých diskusí a dobré kávy!

Tímto Vás srdečně zveme na další večer projektu MediCafé 1. LF, který se bude konat v úterý 10.04.2012 od 16:00 v půvabné Literární kavárně na ulici Řetězová 10 přímo v srdci Prahy. Naším vzácným hostem bude

MUDr. Martin Vejražka, PhD.,

odborný asistent na Ústavu lékařské biochemie 1. LF UK, který působí i jako lékař na 1. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Tento všestranně aktivní člověk se také podílí na projektu WikiSkripta od jeho samého počátku. Je zakladatelem WikiTýmu 1.lékařské fakulty, jehož členové mají kromě vynikajících redakčních schopností i hudební nadání. Přesvědčí nás o tom Jazzoví kluci, kterých melodie se postarají o příjemnou atmosféru.

Přijďte se dozvědět více o revolučním způsobu výuky a poznejte recept na efektivní získávání informací.

Těšíme se na Vás!


AUTOR: Erika Horváthová & Natália Fifiková

středa 21. března 2012

BŘEZEN ZA ZVUKU SANITEK


Jaro je za dveřmi (uznávám - titulek jak z inzertních novin supermarketu:)) a spolu s ním i další vědecko-medicínsko-kavárenský večer.

Pojďme si společně představit každodenní rutinu. Je ráno a Vy míříte do školy či práce. Relativně v poklidu prožíváte svých obvyklých 15 minut jízdy tramvají (nebo spíše jízdy hrůzy a děsu za doprovodu skřípajících brzd, neustálého zvonění řidiče a nejméně jednoho řvoucího dítěte), když se kolem prosmýkne první houkající sanitka. Když budete mít štěstí, do výstupu Vás mine už jenom jedna…

Přemýšleli jste někdy nad tím, kde se všechny ty sanitky berou? Jak se zajišťuje, že se dostanou na místo určení v co nejkratším čase? Jaké to je létat záchranářským vrtulníkem? Nebo Vás jednoduše zajímá, co dělá z pražské záchranky jednu z nejlepších na světě?

Máme snadnou odpověď. Přijďte výjimečně poslední březnovou STŘEDU (tj. 28.3 od 19:30) do Cafeidoskopu v Lazarské ulici. Setkáte se tu s odborníkem na slovo vzatým MUDr. Ondřejem Fraňkem – vedoucím lékařem operačního střediska ZZS HMP. Tématem březnového MediCafé je „KDYŽ ROZHODUJÍ VTEŘINY…“

Těšíme se na Vás a Vaše dotazy – využijte možnosti položit dotaz člověku, který se v oborech intenzivní, akutní a resuscitační medicíny pohybuje přes 20 let a více než 12 let odpovídá za provoz operačního střediska ZZS HMP z pozice vedoucího lékaře.

AUTOR: Lenka Mastíková

středa 21. prosince 2011

Medicafé: Marihuana v medicíně


V úterý v kavárně Krásný ztráty se poprvé konalo MediCafé 1.LF UK na téma Moc marihuany v medicíně. Sám název krásně vystihuje, jak je tato otázka složitá a dá se pojmout pokaždé za různý konec. Požádali jsme tedy pana děkana 1.LF UK v Praze, prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, aby s námi krátce pohovořil o možnostech využití marihuany v medicíně. Pro uvolnění atmosféry zahrál Vojtěch Poštulka na začátku a na konci jazzovou improvizaci na klavír.

Večer začal krátkým představením pana děkana. Na otázku jestli jde vůbec medicína a marihuana dohromady odpověděl větou, kterou také ráda používám: „Všechno jde, když se chce“. Následně v rychlosti pohovořil o tom, jak vlastně marihuana na lidské tělo působí a ještě před tím, než se nechal vystavit zvídavým dotazům upozornil na fakt, že hovořit v kavárně o marihuaně je opravdu složité.
A na co se vlastně tedy bude dát marihuana v medicíně využít? Zejména na chronické bolestivé stavy, spastické stavy a kožní nemoci jako například atopický ekzém a psoriáza. Šlo by o lék, jako každý jiný, pro který se předepisující lékař může svobodně rozhodnout, pokud u toho kterého pacienta sezná, že by mu mohl při jeho potížích pomoci. Jednalo by se o lék tlumící symptomy, nikoliv léčící podstatu nemocí.
Kromě medicínských účinků se také mluvilo o počtech uživatelů v různých zemích světa, o zemích kde je marihuana legalizovaná, o zkušenostech s užíváním a v neposlední řadě také o různých reakcích lidí, kteří výzkum ohledně marihuany podporují či naopak maří. V té souvislosti pan děkan jednomu studentu odpověděl na pichlavou otázku: „Nejsem skeptický, jsem pravdomluvný. A pravdu řada lidí nechce slyšet.“ Je jen na vás všech, abyste sami jako budoucí lékaři či pacienti posoudili, jaká může být Moc marihuany v medicíně, jak Moc může konkrétnímu člověku pomoci a jestli jí pacient již neužívá příliš Moc. Důležité je si například při těchto úvahách uvědomit, že marihuana má velmi malý podíl na počtu úmrtí lidí kdekoliv na světě, až už jako příčina či spolupachatel. Mnohem větší metlou mezi drogami je samozřejmě alkohol. Ale o tom třeba nějaké další Medicafé…

MC team: Daniela Zázvůrková

pondělí 12. prosince 2011

Prosincové MediCafé!


Pokud jste si za posledních pár dní přečetli noviny, jistě víte, že zima už je konečně tady. Na horách se rozjely lyžařské vleky, ve městech je na každém rohu posypový materiál a v Caféidoskopu (http://www.cafeidoskop.cz/) se připravuje prosincové MediCafé. A co že nám ten vědecko-kavárenský Ježíšek tentokrát přinese?

Prosincové MediCafé proběhne v úterý 20.12. od 19:00 (ano, už skoro za týden tu máte další dávku informací!) a téma pro tento večer zní DVOJNÁSOBNÁ RADOST, PRO LÉKAŘE STAROST… ANEB DVOJČATA OČIMA PORODNÍKA a naším hostem bude doc. MUDr. Antonín Pařízek, CSc. Můžete se těšit na zajímavosti z momentu, kdy nový život přichází na svět. Ale předem bychom Vás měli varovat, přednáška bude obsahovat i realistickou fotodokumentaci (slabým povahám doporučujeme jednoho panáka před a druhého po přednášce:).

A Tady pár informací o našem prosincovém hostu doc. MUDr. Antonínu Pařízekovi, CSc., který pracuje jako vedoucí lékař porodního sálu u Apolináře. Jeho vědecké zájmy se pohybuji v těchto oblastech:
- porodnická analgezie a anestezie – bolest a stresová zátěž matky a dítěte u porodu
- porodnická problematika těhotných žen po transplantaci orgánů
- porodnická problematika těhotných žen s chorobami gastrointestinálního traktu
-a také byl prvním, kdo v České republice v roce 1988 zavedl kompletní metodiky epidurální analgezie u spontánního porodu do rutinní porodnické praxe.

Tedy pokud Vás už teď napadají dotazy, zapište je, ať do úterý všechny nezapomenete. Budeme se na Vás v Caféidoskopu těšit!
-LM-

Na kávu s děkanem? Proč ne!

Rádi bychom vás pozvali na historicky 1. ročník projeku Medicafé 1.LF, které se bude konat v úterý 20.12.2011 od 17.00 v kavárně Krásný Ztráty, Náprstkova 10, Praha1. Jedná se o výjimečný projekt, který vám umožní to, co přednáškové sály nikoliv – popovídat si s profesory, lektory a vedoucími osobnostmi 1. LF nad šálkem příjemně vonící kávy.

Naším váženým hostem bude pan

prof. MUDr. TOMÁŠ ZIMA, Dr.Sc., MBA
děkan 1.LF UK v Praze,

se kterým budeme diskutovat nad tématem

"MOC MARIHUANY V MEDICÍNĚ".





A to vše se bude odehrávat v nádherném prostředí kavárny, která vás naladí do příjemné pohody s nádechem předvánoční melancholie. Horlivá diskuze nad šálkem kávy bude proložena živou jazzovou melodií, cinkáním lžiček a vůní skořice a jmelí.
Ať už máte rádi vědu, diskuzi, kávu, víno, jazz, nebo se jen chcete podívat na pana děkana, rádi vás uvidíme v úterý 20.12.2011 od 17.00 v kavárně Krásné Ztráty, co by kamenem dohodil od Karlova mostu.

Více informací na
www.facebook.com/Medicafe

Těšíme se na hojnou účast!

AUTOR: Magda Švrčková & Barbora Reitmeierová

neděle 11. prosince 2011

Závislosti vládly Caféidoskopem


První letošní Medicafé je za námi! Jak to probíhalo? Inu, večer plný zábavy, dobré kávy či kvalitního vína se velice povedl a přinesl i nejeden námět k zamyšlení. První nadšenci se začali v Caféidoskopu scházet krátce po páté hodině. V šest hodin už byla většina stolků v nevelkém prostoru kavárny obsazena a krátce před sedmou, kdy byl naplánován oficiální začátek akce, nebylo v kavárně k hnutí.

První slovo patřilo panu doc. MUDr. PhDr. Kamilu Kalinovi CSc., jehož přednáška nám poskytla náhled do zajímavého oboru adiktologie. Jak lze vytušit, přednáška o drogách a závislostech se setkala s napjatou pozorností publika. Závažnost tématu se střetávala s uvolněnou atmosférou prostředí, což vyústilo v úsměvnou situaci, kdy sklenky vína byly na stolečcích posluchačů postupně nahrazovány šálky čaje a kávy. Přednáška byla pojata komplexně a množství informací prokládal pan docent svými filosofickými náhledy a postřehy.Takže po skončení přednášky jsme si mohli odnést, kromě obrazu o oboru, o lékařích a o nám nepříliš známé léčebné strategii, také pohled na drogy a jejich uživatele v „tak trochu jiném světle“.

Jako druhý se ujal slova Mgr. Jaroslav Šejvl. Bývalý kriminalista, současný pedagog 1.LF UK a také hrobník nám přednesl přednášky dokonce dvě. V prvních z nich nás seznámil s některými právními předpisy týkajícími se drogové problematiky a jejich aplikací. Potencionálně nepříliš atraktivního tématu se pan magistr ujal na výbornou. Po jeho odlehčené, přesto poučné a zajímavé přednášce, prokládané četnými osobními postřehy a zkušenostmi z praxe, si dokonce publikum vyžádalo ještě přídavek v podobě přednášky druhé. Ta se týkala velkého koníčku pana magistra – hrobnictví, o kterém dokonce napsal několik knih. Bylo by myslím na škodu do detailu zde rozebírat obsah této přednášky, postačí tuším, když napíši, že i druhá přednáška skončila úspěchem…
Množství dojmů, nabitých v průběhu večera, se potom také odrazilo v následné, přes hodinu trvající diskusi, která ještě rozšířila a v mnohém doplnila už tak široký záběr probíraných témat.

Co dodat na závěr? Troufám si tvrdit, že letošní první Medicafé se vydařilo. Snad se Vám také líbilo a příště se můžeme těšit na minimálně stejně hojnou účast. Ti z Vás, kteří tam byli už vědí, příští Medicafé se koná už v úterý 20. prosince na téma DVOJNÁSOBNÁ RADOST, PRO LÉKAŘE STAROST...ANEB DVOJČATA OČIMA PORODNÍKA a naším hostem tentokrát bude doc. MUDr. Antonín Pařízek, CSc. opět od 19:00 v Caféidoscopu. (http://www.cafeidoskop.cz/)
-OL-

středa 16. listopadu 2011

MediCafé est arriveé!


Z nových hroznů přichází nové víno, jeho chuť však bude minimálně stejně jedinečná, jakou byla minulý rok. Ale nejen horozny se mění. Vývoj událostí nás donutil změnit i vinohrad. Na rozdíl od ročníku 2010, který zrál v myšlenkami obtěžkaném sklepení klubu K4, ten letošní bude o to svěžejší, neboť ho budete moci ochutnat v Caféidoskopu v Lazarské ulici.

První Vám představíme víno budící závislost. Je to nešvar i společenská okrasa. Víno, jehož jediný doušek může člověku změnit celý život. Obor s příchutí tohoto vína je znám jako Adiktologie. Do jejích zvláštností a tajů Vás zasvětí:

Doc. MUDr. PhDr. Kamil Kalina Csc.,
(Psychiatr, Psychoterapeut a Adiktolog, Národní protidrogový koordinátor (1993 a 2007), Vedkoucí zdravotnického zařízení s.o.s. SANANIM (1998 – 2007), Pedagog a Vědec)

a

Mgr. Jaroslav Šejvl,
(Pedagog, Odborný asistent 1.LF UK, Policista a Hrobník)

Nenechte se prosím odradit změnami, které zákonitě každá nová sklizeň přináší a přijďte zažít dobrozdružství ochutnávání nového ročníku!

29.11.2011 v 19:00 v Caféidoskopu, ulice Lazarská 8, Praha 2, www.cafeidoskop.cz

Info: Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze,
www.adiktologie.cz

sobota 12. listopadu 2011

Nová sezóna je tady!!


Litovali jste někdy během prázdnin, že jste nebyli ani na jednom Medicafé? Už nemusíte. Nový školní rok je tady a s ním znovu i oblíbené přednáško-kavárenské chvilky!
Pro zbytek letošního kalendářního roku pro Vás připravujeme dva večery plné voňavé kávy, zajímavých přednášek a úžasných hostů. Začněte sepisovat své dotazy, protože první Medicafé už je na cestě!
Tento rok stojí za projektem úplně nový tým. Doufáme, že se nám podaří úspěšně navázat na práci předešlého a snad dokážeme posunout Medicafé zase o kousek dál. Předem můžeme slíbit, že se Vám do rukou dostane více článků o daném tématu, rozhovory s hosty a pokusíme se i trochu poodhalit, kdo se za tímto projektem skrývá – tedy letošní tým.
Dámy a pánové, připoutejte se prosím, právě startujeme...

Lenka Mastíková

úterý 2. srpna 2011

Prípravy na novú sezónu

Možno sa zdá, že v období letnej prestávky sa okolo projektu medicafé nič nedeje. Opak je ale pravdou. Práve v týchto dňoch prebieha v dánskej Kodani tzv. General Assembly. 

GA je podujatím, na ktorom sa stretávajú študentské delegácie z mnohých krajín, ktoré spája štúdium medicíny a členstvo v medinárodnom združení medikov - IFMSA. Česká delegácia tam bude okrem iného prezentovať aj Medical Café Scientifique ako národný projekt. Držíme našim delegátom palce, aby sa im podarilo úspešne dostať myšlienky o šírení lekárskej vedy so šálkou v ruke za hranice Českej Republiky. Fotografie z ich prezentácie zverejníme hneď ako to bude možné. 

Už teraz je isté, že medicafé sa rozšíri prinajmenšom u nás doma. Od októbra (října) si budete môcť sadnúť s odborníkmi k jednému stolu nie len v Pražskej K4 ale už aj v Hradci Králové a v Brne. Pripravujeme ďalšie zaujímavé témy aj na základe vašich návrhov. Touto cestou ďakujeme všetkým, ktorí poctivo vyplnili náš evaluačný dotazník alebo nám poslali svoje tipy :) 

Času je ešte relatívne dosť a teda nič nie je uzavreté. Aj naďalej radi príjmeme ďalšie tipy a námety (e-mailom, na facebook alebo ako komentár k tomuto článku). A ak vás niekedy mrzelo, že ste zmeškali zaujímavého hosťa, nemusí byť všetko stratené. Niektoré témy možno budete môcť prediskutovať opäť, ale pre zmenu v Brne alebo v Hradci. Prajeme vám príjemný zvyšok prázdnin a tešíme sa na vaše otázky. 

Tým  |Medical Café Scientifique|

středa 4. května 2011

středa 20. dubna 2011

V utorok sa s našimi hosťami predstaví aj MUDr. DAVID JILICH z AIDS centra Infekční kliniky FN na Bulovce. Prinesie so sebou HIV testy. Záujemcovia sa budú môcť otestovať.




Zároveň zvažujeme zavedenie urny na anonymné otázky, nakoľko rozumieme, že v prípade STD môže niekto pri kladení otázok pociťovať rozpaky. Váš názor?

čtvrtek 14. dubna 2011

STD - sexuálně přenosné choroby

Medical Café Scientifique VI.

Aj v dubnu Vás pozývame na príjemnú neformálnu debatu, navyše s témou, ktorá by rozhodne nemala minúť Vašu pozornosť. Osveta a problematika sexuálne prenosných chorôb spolu s

prof. MUDr. Janou Hercogovou, CSc.
a
MUDr. Danielou Vaňousovou.



Stretneme sa v utorok 26.4. o 19:00 už tradične v klube K4 na Celetnej (mapa tu).

středa 6. dubna 2011

Již páté "Medicafé" je za námi



V řadě již páté Medicafé. Moje poprvé. Jsem trochu nervózní – předem jsem si pro jistotu proklepnul v kyberprostoru oba hosty.

Zděšení se dostavilo už při příchodu do klubu K4. V podzemním šeru se tísnila jen necelá třicítka nedočkavých posluchačů, přesto mě nečekala žá dná prázdná židle. Mé obavy rozehnala až řádka skládacích křesílek, která jsem objevil u baru. Snad díky nim se posluchačstvo mohlo rozrůst až na více než padesát nedočkavců.
A Dilema požehnaného stavu začalo…za jeho kormidlem se nám představilo sympatické duo z motolské gynekologie. Hned po pár úvodních větách mě však zarazilo množství odborných termínů a spojení, kterými se přednes MUDr. Michaela Halašky, PhD, jen hemžil – v duchu jsem trochu litoval posluchače nemediky, protože i já sám jsem občas musel roztáčet mozkové závity na plné otáčky, abych vše stíhal sledovat. Štafetu u mikrofonu po něm převzal MUDr. Radovan Vlk z perinatologie – hned na úvod vyslovil obavu z přílišné odbornosti jejich výkladu (jakoby četl moje myšlenky) a pokusil se seznámit i laickou část publika (asi pětina z přítomných) s významem nejčastěji používaných termínů, kterým se však přes veškerou snahu nemohl vyhnout ani on… a tak jsem se mohli přímo od nejpovolanějších dozvědět o nádorech spojených s těhotenstvím, o převratných metodách jejich léčby, o spolupráci motolského týmu s klinikami v Belgii a Nizozemí, o léčebné kompenzaci negativních vlivů protinádorové léčby u plodů a novorozeňat a o význačnosti, kterou v tom celém zaujímá právě Gynekologická klinika v Motole.

hosté si po skončení diskuze ještě dopřáli chviku pro sebe
Přestože prezentace obou lékařů byla jistě zajímavá, byla ve své podstatě jen substrátem, na kterém po krátkém občerstvení na baru vyrostlo množství zvídavých a věcných dotazů. Duo lékařů na ně reagovalo velmi pohotově, popravdě působili mnohem sebejistěji a uvolněněji, než v první části programu (že by pivo zadarmo?). Na první pohled bylo vidět, že se dobře znají a jsou součástí jednoho týmu, předávali si mikrofon jak kolík při štafetě a doplňovali se tam, kde jednomu začal docházet dech a slova.

I můj náhodný postarší společník, který si na začátku debaty se zájmem a půllitrem přisedl, se po počáteční nedůvěře ponořil do pro něj zprvu zcela neznámých vod a vydržel až do úplného konce. Právě díky mému společníkovi se mi naskytla vzácná možnost poslechnout si i názory člověka, který sice o medicíně příliš neví, a o Medicafé či Sciencecafé nikdy neslyšel, ale to mu nebrání v tom si své obzory o něco rozšířit.

Co říci na závěr? Podlehl jsem mámivému vábení sirén Medicafé, a s chutí mu podlehnu zas. A budu jen doufat, že takových jako já bude jen přibývat.

Autor: Jaroslav Vrba

úterý 15. března 2011

Onkogynekológia alebo "Dilema požehnaného stavu"

Aj tento mesiac vás pozývame na príjemnu ale hlavne zaujímavú debatu do lekárskej vedeckej kaviarne.

Stretneme sa v utorok 29.3. o 19:00 už tradične v klube K4 na Celetnej (mapa tu).
Tentokrát vám môžeme sľúbiť zaujímavé novinky zo skutočne ojedinelého a jedinečného odboru. Diskutovať sa bude o nádoroch spojených s tehotenstvom.

středa 9. března 2011

Science Café v USA a Café Scientifique vo Veľkej Británii

Zaujíma vás, ako sú rožšírené vedecké kaviarne vo svete? Pozrite si portály vedeckých kaviarní vo Veľkej Británii či v USA a prezrite si mapy zobrazujúce mestá, v ktorých možno vedeckú kaviareň navštíviť.

Science Cafe's v USA spája internetová stránka http://www.sciencecafes.org/.
Na tomto mieste sa dá nájsť množstvo zaujímavých informácií pre účastníkov, odborníkov aj pre organizátorov. Veľmi zaujímavá je interaktívna mapa všetkých vedeckých kaviarní organizovaných za oceánom. Pokiaľ tam máte svojich známych, určite ich na tieto stránky upozornite.

Nemenej zaujímavý portál spája vedecké kaviarne vo Veľkej Británii. Taktiež uvádza veľa užitočných a zaujímavých informácií, napríklad aj o histórii formátu Café Scientifique. Stránky http://www.cafescientifique.org/ určite stoja za návštevu.